Zdroj: Roland Rawen Havran
Na Starém kontinentu nenajdete pozoruhodnější místo. Skalní město je odkazem zaniklé kultury, která se nebála dát na odiv svou vyspělost a dominanci.
Při budování Skalního města se nešetřilo, pokud byste však čekali zlato na každém rohu, překvapilo by vás, že podobných prvků tu příliš nenajdete. Sídlo krále zapadá do krajiny na úpatí hor; domy a veřejné budovy se stavěly převážně z opracovaného kamene a zdobilo se především sloupy a rytinami. Město působí čistě a jako jeden celek – to je důvod, proč se tolik liší od ostatních panovnických sídel. Od začátku bylo stavěno jako srdce říše. Pýcha králů.
Historie města
Minulost města králů je zaznamenaná teprve od nástupu vlády dynastie Maerovců. Ta se chopila moci po přírodní katastrofě, která stála za pádem vyspělé civilizace, jež nechala město postavit.
Vlivem času a změn ve společnosti postupně upadal jazyk vzdělanců, v němž byly napsány takřka všechny knihy. To je také důvod, proč město nenese ani své původní jméno, nýbrž to, které mu dali sami lidé poté, co upadl v zapomnění jeho někdejší význam.
Dominanty města
Pojďme se nyní podívat na některá místa, která můžete ve městě najít (a s nimiž můžete pracovat ve svých soutěžních příbězích).
K „prohlídce města“ doporučuji přibalit si s sebou mapu 😉 Mapa v plné kvalitě není kvůli velikosti nikde volně ke stažení, ale zájemcům ji ráda poskytnu. Stačí si o ni napsat na můj email jitka@ladrova.cz 🙂 Většinou odpovídám obratem, pokud někde jsem, tak pak nejpozději do 2 dnů.
*
Hlavní svatyně – tzv. Svatyně kněžek lásky
Uprostřed města se nachází jezero s křišťálovou vodou a malým ostrovem spojeným s pevninou pomocí širokého mostu. Nejvíce lidí po něm proudí v sobotu, sváteční den, kdy se v hlavní svatyni koná modlitba ve jménu všech bohů nejhojněji vyznávaného panteonu (viz Náboženství).
Název svatyně se během vlády rodu Maerovců několikrát změnil (i proto je na mapě bez přesného názvu), protože ne každý panovník podporoval otevřenost, se kterou je víra v bohyni Ardeniu spojená. Modlitby zasvěcené přímo hlavní bohyni panteonu se nesou ve znamení vzájemných doteků a projevů něžností. Vrcholem roku všech Ardeniiných přívrženců je Svátek plodnosti spojený s oslavami konce žní.
(Poznámka: pokud byste si chtěli přečíst krátkou scénu z těchto oslav, stačí se o ni přihlásit na mém emailu jitka@ladrova.cz. P. S. Čekám hodně zájemců 😀 )
*
Ardeniina svatyně
Zůstaneme ještě chvíli u hlavní bohyně, které je ve městě zasvěceno více míst. Svatyně, jež nese Ardeniino jméno, je nejvyšším bodem města a řadí se k poutním místům celé říše. Každý vyznavač bohyně plodnosti by za svůj život měl alespoň jednou položit dar k jejím nohám.
O obětiny, které lidé k oltáři hlavní bohyně nosí, se posléze starají kněžky a kněží z nedalekého kláštera. Ti zajišťují, aby z darů složených k nohám Ardeniy byli nakrmení potřební. Hmotné dary se pak zpeněžují a putují na ochranu žen a dětí, jichž je Ardenia patronkou.
*
Univerzita
Univerzita patří k městu již od dob, kdy se rod Maerovců dostal k moci. Počátek jejich vlády se nesl v duchu úpadku po přírodní katastrofě, která Starý kontinent postihla (výbuch sopky, jehož následkem mnoho lidí zemřelo hlady a kvůli němuž se stal sever po řadu let takřka neobyvatelný). Uchvatitel říše, král Maer, zakladatel dynastie, musel primárně vyřešit otázky přežití svého lidu a vzdělání v danou chvíli nebylo prioritou. Maer si přesto uvědomoval důležitost vzdělání a univerzitu založil krátce po nástupu na trůn, aby vyvážil kulturní úpadek, se kterým se jeho nově získaná říše potýkala.
Od té doby se univerzita mnohokrát proměnila, a to hlavně co do výčtu oblastí, které hloubavým studentům nabízela. Víc než jako dnešní a středověké univerzity si ale toto centrum vzdělání představte ve stylu antických škol. Důraz se vždy kladl na filosofii a kritické myšlení, umění řečnictví a základní vědy jako matematika, geometrie, astronomie. Později se k těmto disciplínám přidávala i politologie, jazykověda či ryze praktický obchod.
*
Městské lázně
V souvislosti s lázněmi jsem toho celkem dost načítala. V historii se vesměs vyskytovaly dva pohledy na lázně – jeden spojovaný se semeništěm hříchů (středověk), druhý spjatý s celkovou péčí o tělesnou schránku (antický), tj. kromě pěkných lazebnic se zde nacházely i tělocvičny či knihovny.
Městské lázně ve Skalním městě se podobají více antické představě – jsou místem kultury a nabízejí prostory pro sjednávání obchodů. Navíc, jelikož se sídlo krále nachází pod horami, těží majitel této honosné stavby i z teplých pramenů a vřídel, které tu vyvěrají.
I přesto, co bylo o lázních řečeno, si nelze toto místo idealizovat. Lázně sice nesou přívlastek městské, ale nejsou v majetku krále. Patří soukromému vlastníkovi, který drží jejich úroveň vysoko (na obyčejnou zábavu naleznete ve Skalním městě jiné podniky). Pokud však máte dost peněz, vždy je vám otevřená soukromá část lázní, kam si můžete pozvat nějakou ze zdejších lazebnic či dovést vlastní společnost nejen za účelem důležitých obchodů.
*
Kozí stezky
Dostáváme se dál od města – do kopců nad ním. Zde se již od pradávna výborně daří divokým kozám, které později začali lidé chovat. I proto je jednou ze zdejších základních potravin kozí mléko a sýry.
Kozí stezky možná nejsou na první pohled tak atraktivní jako jiné pamětihodnosti, ale pastevecký život a horské louky v kontrastu se Skalním městem pod nimi nabízí zajímavé náměty na příběhy.
*
Mauzoleum a katakomby
Když jsem zveřejnila mapu Skalního města na internetu a ptala se čtenářů, jaké místo by v sídle trůnu navštívili, tak mi jedna žena odpověděla, že hřbitov, protože toho mnoho řekne o lidech, kteří v daném místě žijí. Musela jsem jí dát za pravdu, přesto klasický hřbitov ve Skalním městě nenajdete.
Panovnický rod má kousek od královského paláce vlastní mauzoleum, ostatní mrtvé zde ale pohřbívají do podzemních katakomb, které k tomuto účelu byly speciálně vybudované.
*
Podzemí
Skalní město je jako ledovec – to, co se nachází nad povrchem, je jen zanedbatelná část. Vyspělá civilizace, která toto město stavěla, věděla, že nevýhodou města semknutého mezi skalami je nedostatek místa a v podstatě nemožnost rozrůstání se do stran.
Jestli je ve městě něco opravdu vzácné, je to prostor. I proto se kdysi jako první budovalo „město pod městem“, spletitá síť chodeb. Část z nich je přístupná pro veřejnost (pohřební katakomby, archivy či trezory pro ukládání zásob či zboží), některé úseky jsou pouze pro vybrané jedince, kteří dané části spravují (kanalizace, žaláře či stavidla, kterými je regulován odtok vody z jezera – pokud jste si všimli, na mapě voda přitéká od vodopádu, ale kudy je voda odváděna na obrázku vidět není).
Nejdůležitější součástí podzemí jsou chodby, které slouží jen králi a jeho věrným. Chodby, které vedou do několika světových stran a ústí daleko za městem.
Díky tomuto podzemnímu bludišti je město schopné se zásobovat i při obléhání, či v případech krajní nouze poskytnout jeho obyvatelům (v prvé řadě samozřejmě králi) bezpečný únik. Jelikož mapy k této síti chodeb vlastní pouze královský rod, je tudíž vysoce nepravděpodobné, že by nepřítel dokázal obsadit všechny skryté východy a znemožnit tak vládci uniknout.
*
Královský palác
Královský palác je kromě vší velkoleposti, která k takové stavbě patří, napojen na výše popisovanou podzemní síť. Kromě možnosti útěku mimo město, jsou některé chodby propojeny s královskými domy ve městě, které vládnoucí dynastie propůjčuje svým věrným. Na bezpečí krále tu bylo myšleno v prvé řadě – tajné dveře k únikovým cestám vedou z komnat panovníka i členů jeho blízké rodiny.
*
Zásobování a život před branami města
Skalní město je závislé na dovozu. Většina zásob je dovážena z okolních vesnic a měst, nicméně vzhledem k faktu, že se jedná o sídlo krále, proudí sem i obchodníci s daleko exotičtějším a vzácnějším zbožím. Tomu odpovídají i ceny. Skalní město je nejdražším místem pro život na celém Starém kontinentu. Mít zde dům a žít v bezpečí hradeb královské metropole si může dovolit jen málokdo a jedná se víceméně o známku prestiže.
I když je ve Skalním městě draho, neznamená to, že zde nežijí chudí – ostatně zhýčkaní šlechtici by si těžko své vily uklízeli sami a chodili si na trh pro potraviny. Nižší vrstvy se v sídle trůnu samozřejmě vyskytují a co do počtu převyšují vrstvu bohatých, ale zpravidla bydlí v domech svých pánů, kteří jim zabezpečují i stravu. Kdo nemá tyto výsady zajištěné od panstva, žije zpravidla před hradbami a denně do práce dochází, či dojíždí na některém z vozů, co do města míří se zásobami.
Rod Maerovců
Jméno vládnoucí dynastie zaznělo už několikrát a z pohledu dějin Starého kontinentu hraje významnou roli – dělí historii na tři části:
- na čas před katastrofou, tedy než se Maerovci moci ujali,
- na období vlády tohoto rodu, které trvalo více než tisíc let
- a na etapu po svržení jejich nadvlády, po kterém se jednotlivá místokrálovství Starého kontinentu rozdělila a stala se z nich samostatná území s vlastními vládnoucími rody.
Otázkou, která se nabízí, je: jak je možné, že se jeden rod udržel u vlády tak dlouho? Pokud si danou situaci promítneme do našeho světa, zjistíme, že něco takového je prakticky nemožné. Jak se to tedy tomuto slavnému rodu podařilo?
Nad panovníkem Království devatera divů, spojených místokrálovství, stojí Rada dynastie, která po celou dobu vlády zajišťovala to, že se na trůn nikdy nedostal slabý vladař. Pokud hrozilo, že by někdo nekompetentní usedl na nejvyšší stolec, Rada dynastie zasáhla a dosadila na toto místo jiného člena rodu. V podstatě jde o kombinaci rodové dynastie a principů, kterými si udržuje moc například církev, které nezáleží na udržení pokrevní linie, ale na zachování myšlenky a víry.
*
Charakteristika vlády dynastie Maerovců
Období vlády rodu Maerovců je obecně spjato s mírem – samozřejmě relativním. Lokální konflikty se během vlády jednotlivých králů vyskytly, zpravidla se je ale podařilo brzy potlačit.
*
Panovníci rodu Maerovců
Za dobu vlády dynastie se vystřídalo opravdu mnoho monarchů, přesto já sama pracuji hlavně s těmi, kteří byli na počátku jejich nástupu na trůn a u jejich zkázy. Jmenovitě jimi jsou:
- Maer Dobyvatel (nebo také též Přivolavač deště)
- a králové Kaalos a Maargelus (poslední dva panovníci před rozpadem Království devatera divů)
Jak lze vidět, prostor pro „dopisování“ dějin je široký – jak pro mě, tak pro autory, kteří se chystají psát dílo do mé soutěže. Fantazii se meze nekladou, a pokud se i vy rozhodnete do světa Nejmocnějších přispět, můžete do rodu vnést i nové panovníky, způsobit jim nemalé potíže, nechat je Radou dynastie svrhnout a místo nich dosadit někoho jiného z jejich krve… jediná podmínka je, že se u moci udrží tento rod*.
*Poznámka: to platí samozřejmě pouze v případě, že se rozhodnete více se pouštět do politiky – někomu ty příběhy sedí, ale věřím, že v řadě příběhů nebude král ani vládnoucí dynastie figurovat vůbec 🙂
*
Město králů
Pro období před a po vládě nejmocnějšího rodu platí složitější specifika, která už takto jasně a stručně shrnout nejde. I proto soutěžícím radím, aby se v rámci soutěže snažili držet doby vlády Maerovců. Je to ostatně doba, kdy Skalní město bylo tím opravdovým Městem králů.
Nuže… jaké místo vás nejvíce zaujalo? O čem bude váš příběh?
*
Důležité odkazy
Obecné informace o světě Nejmocnějších
Oficiální vyhlášení ročníku 2018
Mapa v neplném rozlišení, pokud byste nechtěli čekat na email
Propozice k minulým ročníkům, kdybyste chtěli obohatit příběhy o další detaily
A konečně to, na co se nejvíce ptali lidé před vámi 😉